Hned dvakrát přivítal Soubor písní a tanců Jiskra z Plzně v neděli 14. prosince 2003 plné hlediště tamějšího Komorního divadla na koncertu s názvem Radostnou novinu zvěstujem..., aby divákům zvěstoval novinu vskutku radostnou, že se v plné tvůrčí síle a svěžesti dožívá 45. výročí svého založení.

Jiskra vznikla 1. 12. 1958 na 14. ZDŠ v Jablonského ulici v Plzni z iniciativy učitelky Františky Sýkorové jako pionýrský taneční soubor. Prvními členy souboru Jiskra byli žáci třetí třídy, které postupně vystřídaly další generace dětských tanečníků. V začátcích sloužily jako doprovod tanečníků magnetofonové nahrávky či gramodesky, později housle a kytara. V roce 1962 se začala vytvářet lidová muzika složená z učitelů a rodičů dětí, jejímž vedoucím se stal Josef Vršecký, který byl spolu s Václavem Čtvrtníkem autorem prvních hudebních úprav. Se souborem také začal spolupracovat akademický malíř Lumír Topinka, který kromě návrhů kostýmů obstarával i scénickou výpravu vystoupení. Dětská Jiskra sklízela postupem času spoustu úspěchů doma i v zahraničí. V roce 1967 udělil prezident republiky Františce Sýkorové státní vyznamenání "Za vynikající práci."

Tanečníci, kteří opouštěli devítiletku a tím i soubor Jiskra, nejprve nacházeli uplatnění zejména v Souboru písní a tanců Škoda Plzeň. Zájem mladých lidí o folklor a chuť pracovat i nadále společně však vedly k myšlence vytvořit nový samostatný soubor. V roce 1970 tak přešla druhá generace členů souboru ze školních lavic do Závodního klubu železničářů v Plzni. Vznikl mládežnický a později dospělý Soubor písní a tanců Jiskra. Značnou oporou mu byli jeho zkušení vedoucí - Mariana Klementová, Vladimír Sýkora a později i Josef Řežábek. V repertoáru se objevovaly kromě písní a tanců z Čech i velmi úspěšné tance z Moravy a Slovenska. Časem se soubor vzhledem k regionální příslušnosti rozhodl pro zpracovávání výhradně materiálů z jihozápadních Čech. Obrovským přínosem pro tento směr se staly hudební úpravy současného uměleckého vedoucího Jiskry Miroslava Šimandla a tvorba choreografů Mariany Klementové, Milana Kadlece a Vlasty Černé.

V roce 1981 byl založen Dětský folklorní soubor Jiskřička, který je dodnes zdrojem nadšených muzikantů, zpěváků a tanečníků pro dospělý soubor Jiskra.

Závodní klub železničářů po revoluci v devadesátých letech zanikl. Jiskra ho naštěstí přežila již jako samostatný subjekt navzdory náročnému období, kdy hledala a následně nalezla útočiště v Domě dětí a mládeže v Pallově ulici v Plzni, odkud ji v roce 2002 vyplavila povodeň do prostor SPŠD a SOUd Plzeň, kde působí dodnes.

Do dějin souboru a folklorního hnutí v západních Čechách vůbec se významně zapsal rok 1997, kdy se Jiskra rozhodla uspořádat ve svém městě Mezinárodní folklorní festival Plzeň, který je dnes nedílnou součástí červnové plzeňské kulturní scény. Ve dnech 10. - 13. 6. 2004 proběhne již jeho 8. ročník.

Za desítky let svojí existence má Jiskra za sebou nesčetně vystoupení na domácích i zahraničních folklorních scénách. Znají ji diváci v Německu, Anglii, Francii, Švýcarsku, Rakousku, Belgii, Itálii, Rusku, Sýrii, Koreji a dalších zemích světa. Třetí adventní neděli roku 2003 však Jiskra zůstala doma v Plzni, aby potěšila svoje stálé publikum výše zmiňovaným koncertem. Jeho autorem byl Miroslav Šimandl a režie se ujal vedoucí souboru Jiskra 1958 Karel Bicek. Pořadem provázela Michaela Vondráčková (Benešová). Program začal vzpomínáním. Jiskra pro tuto příležitost oprášila nejoblíbenější písně a tance z dob dávno či nedávno minulých, jako např. Čarodějnice, Měla sem pěknýho ptáčka nebo nádhernou instrumentální úpravu písně Bože nebeskyj z dílny Miroslava Šimandla. Těmi úplně nejstaršími čísly nadchla publikum Jiskra 1958, kterou tvoří vysloužilí členové Jiskry. Za všechny jmenujme aspoň pásmo O žinkovský pouti či tanec Ha já dycky proč. Svoji uměleckou historii představila divákům i dětská Jiskřička např. tanci Motovidlo a nebo novějším Hasiči jedú. Druhá část představení byla věnována současnému repertoáru Jiskry, ke kterému patří třeba taneční Májové milostné dostaveníčko, chodské pásmo Na dílech u Honců, písně Pěkně mně měsíček, Na oujezdským hrádku nebo premiérová polka pro dva vozembouchy Alfons a Erža. A protože se koncert konal v době předvánoční, přidala muzika Jiskry i několik tradičních koled. Ve finále pak pódium patřilo všem generacím Jiskry a společným žinkovským tancům Okolo sudu.

[Editace článku: Jana Holáňová] Přehled návštěvnosti